6.4 Čich

Čich je vývojově nejstarším smyslem, schopnost rozpoznávat chemické látky v prostřední je vlastní již primitivním buněčným organizmům. Z toho plyne jeho specifická vlastnost, kdy jako jediný smysl obchází thalamus a vstupuje přímo do mozkové kůry.

Čich je velmi úzce propojen s limbickým systémem. Ačkoli u člověka je jeho význam na první pohled malý, čichové signály mají nejsilnější emoční komponentu a tím i velmi pevnou vazbu na paměťové stopy. Podvědomě čichem registrujeme pravděpodobně mnohem více, než kolik si běžně uvědomujeme. Souvisí také s chutí. Některé schopnosti (například rozpoznání potravin či nápojů podle chuti) je do jisté míry zásluha spíše čichu, než chuti, popřípadě jejich spolupráce.

Čichové buňky jsou uloženy ve stropu nosní sliznice a oproti ostatním smyslovým orgánům se neschovávají v gangliu. Jedná se o bipolární neurony – mají jeden axon a jeden dendrit, který vystupuje na povrch sliznice a větví se v hlenové vrstvě. Zde registrují koncentraci velikého množství různých chemických látek pomocí speciálních receptorů.

Čichová dráha
Axony čichových buněk netvoří nerv v pravém slova smyslu, procházejí roztroušeně skrze strop nosní dutiny jako fila olfactoria přímo do bulbus olfactorius. Tato válcovitá struktura na spodině frontálního laloku je již považována za část koncového mozku.

V bulbu se nachází 2. neurony čichové dráhy. Odtud pokračují čichové signály cestou tractus olfactorius hlavně do temporálního laloku.

cich

Čichová dráha


Primární čichovou oblastí je piriformní kůra, čich je dále zpracováván v oblastech limbického systému, jako je amygdala, entorhinální kůra a hipokampus.

         

Část 6. - Smysly

obsah