2.1 Struktura nervové tkáně

Dva typy buněk

Nervová tkáň je tvořena dvěma základními typy buněk – neurony a glie. Neurony zajišťují funkci nervové tkáně, jedná se o buňky specializované na přenos a zpracování signálu. Glií rozlišujeme několik typů. Kromě toho obsahuje nervová tkáň cévy, nízké množství extracelulární matrix a nenajdeme v ní lymfatický systém.

Neuron

Stavba neuronu
Neuron je buňka variabilní velikosti i tvaru. Nejmenší neurony mají zhruba 4μm v průměru, největší dosahují až 100μm. Popisujeme:

  • tělo neuronu (perikaryon)
  • výběžky. Mezi nimi dále rozlišujeme:
    • axon – jeden typicky dlouhý výběžek sloužící k přenosu signálu od neuronu. Na jeho konci se nachází několik axonálních zakončení (presynaptický terminál, bouton terminaux)
    • dendrity – velké množství rozvětvených výběžků sloužící k přijmu příchozích signálů

 
neuron

Těla neuronů se nacházejí na povrchu kůry mozku a mozečku a nebo seskupené v jádrech. Tyto oblasti označujeme jako šedou hmotu. Mezi jednotlivými skupinami neuronů pak procházející jejich výběžky – axony – spojené v drahách, které obecně označujeme jako bílou hmotu.

Toto označení vychází ze skutečného zabarvení tkání – zatímco kůra a jádra mají na preparátu tmavě růžovou až šedavou barvu, myelinem obalené axony jsou bílé.

Neuronů v celém centrálním nervovém systému podle různých zdrojů zhruba 100 miliard. Přibližně polovina se nachází v mozečku, v samotné mozkové kůře se uvádí cca 17 miliard neuronů. Každý neuron vytváří spojení s 200-1000 dalších neuronů. To tvoří obrovskou síť, jejíž přesné fungování se stále nepodařilo dostatečně objasnit.

Typy neuronů

Podle přesného uspořádání výběžků můžeme rozlišit několik typů neuronů:

  • multipolární – klasický a nejpočetněji zastoupený typ neuronů, jeden dlouhý axon a stromovitě rozvětvené dendrity
  • unipolární – mají pouze jeden axon a žádné dendrity – typ vyskytující se např. ve smyslových orgánech
  • bipolární – jeden axon a jeden dendrit, vzácný typ, např. ve zrakové dráze
  • pseudounipolární – z těla vystupuje jeden výběžek, který se větví na periferní výběžek (odpovídá dendritu) směřující do PNS a centrální výběžek (odpovídá axonu) směřující do CNS – buňky spinálních ganglií
Typy neuronů

Typy neuronů

Z hlediska funkce někdy rozdělujeme neurony

  • aferentní – typicky malé buňky z velmi rozvětvenými dendrity sloužící k přijmu signálu
  • eferentní – velké buňky s menším množstvím dendritů a dlouhým axonem sloužící k vysílání signálu

Některé další typy neuronů s nimiž se můžete v následujích kapitolách setkat jsou:

  • motoneuron – neuron zaponený do motorické dráhy a podílející se na realizaci pohybu
  • interneuron – neuron vmezeřený mezi jiné neurony jehož úkolem může být modulace či zpětná inhibice signálu

Neuroglie

  • astrocyty – obalují neurony a zajišťují jim:
    • mechanickou podporu – astrocytů je více než neuronů a stabilizují tak nervovou tkáň
    • metabolickou podporu – astrocyty se podílejí na metabolismu neuronů předzpracováním některých živin, odvodem odpadních látek, ale také např. metabolizací neurotransmiterů
  • oligodendrocyty – obalují axony tvorbou myelinové pochvy. Podle její bílé barvy dostala bílá hmota svůj název.
  • mikroglie – makrofágy, imunitní buňky nervového systému
  • buňky ependymu – tvoří výstelku komor. Jejich specializovaná část vytváří pl. choroideus, který produkuje mozkomíšní mok

Periferní nervový systém

V PNS je uspořádání tkáně odlišné. Nervová těla nalezneme pouze v gangliích, které jsou dvojího typu:

  • senzitivní ganglion spinale
  • ganglia autonomního nervového systému

Velká část axonů v PNS pochází z neuronů uložených v míše, tj. v centrálním nervovém systému (především všechny motorické nervy).

Nerv je tvořen množstvím axonů, které jsou obaleny myelinovou pochvou. Tu v PNS netvoří oligodendrocyty, ale speciální, tzv. Schwannovy buňky. Astrocyty a mikroglie se v PNS nevyskytují.

Myelinizace

Již několikrát byl použit pojem myelinová pochva. Jedná se o obal nervového vlákna tvořený membránou oligodendrocytu, popř. Schwannovy buňky, který slouží k izolaci. Tím je umožněná lepší vodivost vlákna a vyšší rychlost přenosu. Podrobněji je tento proces vysvětlen v další kapitole.

Ne všechna nervová vlákna jsou myelinizovaná. Například některé vzestupné (senzitivní dráhy) v míše, či některá vlákna autonomního nervového systému myelin postrádají a rychlost přenosu signálu v nich je tak výrazně pomalejší.

Část 2. - Nervová tkáň

obsah