Mozkový kmen se nachází mezi míchou, mozkem a mozečkem. Prochází přes něj celá řada drah a obsahuje velké množství jader.
Části mozkového kmene
- prodloužená mícha (medula oblongata)
- most (pons) – nazýván také Varolův most
- střední mozek (mesencephalon)
Anatomie
Prodloužené mícha navazuje na míchu, hranicí je průchod foramen magnum. Na prodloužené míše popisujeme tyto struktury:
- pyramis - podlouhlé vyvýšeniny z ventrální strany, kudy prochází pyramidová dráha;
- decussatio pyramidum - zkřížení vláken pyramidové dráhy;
- oliva - vyvýšenina laterálně od pyramis, kde leží olivární jádro;
- tuberculum gracile a cuneatum - hrbolky z dorsální strany, kde se přepojuje dráha zadních provazců.
Pohled na mozkový kmen z ventrální strany
V mesencephalu se nachází speciální oblasti šedé hmoty – motorická jádra nucleus ruber a substantia nigra a šedá hmota kolem aquaductus mesencephali – periakvaduktální šeď (PEG).
Všechny tři části mozkového kmene jsou propojené s mozečkem prostřednictvím mozečkových stopek (pedunculus cerebelli) – prodloužená mícha pomocí pedunculus cerebellaris inferior, most cestou pedunculus cerebellaris medius a střední mozek pomocí pedunculus cerebellaris superior.
Dorsálně, mezi mozkovým kmenem a mozečekem se nachází čtvrtá mozková komora. Ta má při pohledu ze strany tvar stanu s vrcholem směřujícím k mozečku. Kaudálním směrem přechází do canalis centralis míchy, rostrálním směrem na ni navazuje úzký kanálek ve středním mozku, zvaný aquaductus mesencephali, kterým je propojena se třetí komorou.
Funkce
Z funkčního hlediska můžeme mozkový kmen rozdělit následovně.
- jádra hlavových nervů – v kmeni jsou uloženy neurony 3. až 12. hlavového nervu, které z kmene vycházejí;
- sestupné a vzestupné dráhy – přes kmen prochází celá řada drah, některé se zde přepojují;
- retikulární formace – v kmeni sídlí retikulární formace – skupina jader zodpovědná za řízení základních životních funkcí;
- speciální jádra
Jádra hlavových nervů
V mozkovém kmeni se nachází jádra 10 z 12 hlavových nervů. Jsou umístěna spíše dorsálně, pod spodinou 4. mozkové komory a můžeme je rozdělit do několika skupin:
- motorická jádra – jádra hlavových nervů ovládajících svaly hlavy (mimické svaly, svaly oka a jazyka) a krku
- senzitivní jádra – jádro trojklanného nervu, který zajišťuje vnímání hmatových vjemů a propriocepce pro hlavu a krk
- parasympatická jádra – jádra nervů, které ovládají žlázy a hladké svaly celého těla
- speciální jádra – chuťové jádro, sluchová a rovnovážná jádra
Hlavové nervy pak vystupují z mozkového kmene ventrálním směrem (s výjimkou n. trochlearis).
Z mesencephala vychází (III) n. oculomotorius a (IV) n. trochlearis.
Z pontu (V) n. trigeminus, na přechodu pontu a prodloužené míchy (VI) n. abducens a v tzv. pontocerebelárním úhlu (VII) n. facialis a (VIII) n. vestibulocochlearis.
Z prodloužené míchy dorsálně od olivy postranní smíšený systém, tedy (IX) n. glossopharyngeus, (X) n. vagus a (XI) n. accessorius, ventrálně od olivy (XII) n. hypoglossus.
Výstupy jednotlivých hlavových nervů jsou zobrazeny na obrázku. Podrobnější popis přináší kapitola 5.1.
Výstupy hlavových nervů z kmene
Jádra zapojená do drah
V mozkovém kmeni se přepojuje celá řada drah. Můžeme je rozdělit na vzestupné a sestupné.
V prodloužené míše v tuberculum gracile a cuneatum je přepojována senzitivní dráha zadních provazců (tzv. nucleus gracilis a cuneatus).
Dráhy, vedoucí z míchy do mozečku probíhají přes mozkový kmen a odbočují nejčastěji cestou pedunculus cerebellaris inferior.
Hlavní sestupná motorická dráha – pyramidová – přichází do kmene z mozkové kůry cestou crura cerebri. Pokračuje v bazilární části pontu a dále v prodloužené míše podmiňuje pyramis. Nakone se zkříží v decussatio pyramidum a přechází do míchy.
Další motorické dráhy, extrapyramidové, začínají právě v kmeni na různých strukturách.
V kmeni (především v pontu) jsou nuclei pontis, přes něž prochází dráhy z mozkové kůry do mozečku.
Retikulární formace
Retikulární formace je vývojově velmi starý systém jader, který plní celou řadu důležitých funkcí. Jedná se o:
- zajištění základních životních funkcí – v retikulární formace najdeme dýchací centra, centra regulace krevního tlaku. Neurony takzvaného ascendentního retikulárního aktivačního systému (ARAS) udržují kůru svým působením při vědomí.
- řízení pohybu – především regulace svalového tonu a mimovolní motoriky
- produkce speciálních neurotransmiterů jako je noradrenalin, serotonin, dopamin, acetylcholin či opiody
- řízení autonomního nervového systému – retikulární formace řídí sympatikus a parasympatikus