3.6 Mozkový kmen

Mozkový kmen se nachází mezi míchou, mozkem a mozečkem. Prochází přes něj celá řada drah a obsahuje velké množství jader.

Části mozkového kmene

Mozkový kmen má tři části:

  • prodloužená mícha (medula oblongata)
  • most (pons) – nazýván také Varolův most
  • střední mozek (mesencephalon)

Anatomie

Prodloužená mícha

Prodloužené mícha navazuje na míchu, hranicí je průchod foramen magnum. Na prodloužené míše popisujeme tyto struktury:

  • pyramis - podlouhlé vyvýšeniny z ventrální strany, kudy prochází pyramidová dráha;
  • decussatio pyramidum - zkřížení vláken pyramidové dráhy;
  • oliva - vyvýšenina laterálně od pyramis, kde leží olivární jádro;
  • tuberculum gracile a cuneatum - hrbolky z dorsální strany, kde se přepojuje dráha zadních provazců.

Pohled na mozkový kmen z ventrální strany

Pohled na mozkový kmen z ventrální strany


Most
Most dělíme na ventrální část (pars basilaris), kterou se vyklenuje dopředu a leží na bazi lební, a dorsální část (tegmentum). Najdeme zde mimo jiné nuclei pontis, jádra, kde se přepojují dráhy z mozkové kůry do mozečku.

Mesencephalon
Tegmentum mostu přechází i do mesencephala, kde se k němu připojuje na dorsální straně tenká ploténka zvaná tectum a z ventrální strany crura cerebri – mohutné stopky podmíněné průběhem sestupných drah. Tegmentum a crura se společně nazývají pedunculus, proto je prostor mezi nimi označován jako fossa interpeduncularis. Z dorsální strany na tectu vidíme čtyři hrbolky zvané colliculi superiores inferiores.

V mesencephalu se nachází speciální oblasti šedé hmoty – motorická jádra nucleus ruber a substantia nigra a šedá hmota kolem aquaductus mesencephali – periakvaduktální šeď (PEG).

Všechny tři části mozkového kmene jsou propojené s mozečkem prostřednictvím mozečkových stopek (pedunculus cerebelli) – prodloužená mícha pomocí pedunculus cerebellaris inferior, most cestou pedunculus cerebellaris medius a střední mozek pomocí pedunculus cerebellaris superior.

Dorsálně, mezi mozkovým kmenem a mozečekem se nachází čtvrtá mozková komora. Ta má při pohledu ze strany tvar stanu s vrcholem směřujícím k mozečku. Kaudálním směrem přechází do canalis centralis míchy, rostrálním směrem na ni navazuje úzký kanálek ve středním mozku, zvaný aquaductus mesencephali, kterým je propojena se třetí komorou.

Funkce

Z funkčního hlediska můžeme mozkový kmen rozdělit následovně.

Funkce mozkového kmene

  1. jádra hlavových nervů – v kmeni jsou uloženy neurony 3. až 12. hlavového nervu, které z kmene vycházejí;
  2. sestupné a vzestupné dráhy – přes kmen prochází celá řada drah, některé se zde přepojují;
  3. retikulární formace – v kmeni sídlí retikulární formace – skupina jader zodpovědná za řízení základních životních funkcí;
  4. speciální jádra

Jádra hlavových nervů

V mozkovém kmeni se nachází jádra 10 z 12 hlavových nervů. Jsou umístěna spíše dorsálně, pod spodinou 4. mozkové komory a můžeme je rozdělit do několika skupin:

  • motorická jádra – jádra hlavových nervů ovládajících svaly hlavy (mimické svaly, svaly oka a jazyka) a krku
  • senzitivní jádra – jádro trojklanného nervu, který zajišťuje vnímání hmatových vjemů a propriocepce pro hlavu a krk
  • parasympatická jádra – jádra nervů, které ovládají žlázy a hladké svaly celého těla
  • speciální jádra – chuťové jádro, sluchová a rovnovážná jádra

Hlavové nervy pak vystupují z mozkového kmene ventrálním směrem (s výjimkou n. trochlearis).

Z mesencephala vychází (III) n. oculomotorius a (IV) n. trochlearis.

Z pontu (V) n. trigeminus, na přechodu pontu a prodloužené míchy (VI) n. abducens a v tzv. pontocerebelárním úhlu (VII) n. facialis a (VIII) n. vestibulocochlearis.

prodloužené míchy dorsálně od olivy postranní smíšený systém, tedy (IX) n. glossopharyngeus, (X) n. vagus a (XI) n. accessorius, ventrálně od olivy (XII) n. hypoglossus.

Výstupy jednotlivých hlavových nervů jsou zobrazeny na obrázku. Podrobnější popis přináší kapitola 5.1.

Výstupy hlavových nervů z kmene

Výstupy hlavových nervů z kmene

 

Jádra zapojená do drah

V mozkovém kmeni se přepojuje celá řada drah. Můžeme je rozdělit na vzestupné a sestupné.

Vzestupné dráhy

V prodloužené míše v tuberculum gracile a cuneatum je přepojována senzitivní dráha zadních provazců (tzv. nucleus gracilis cuneatus).

Dráhy, vedoucí z míchy do mozečku probíhají přes mozkový kmen a odbočují nejčastěji cestou pedunculus cerebellaris inferior.

Sestupné dráhy

Hlavní sestupná motorická dráha – pyramidová – přichází do kmene z mozkové kůry cestou crura cerebri. Pokračuje v bazilární části pontu a dále v prodloužené míše podmiňuje pyramis. Nakone se zkříží v decussatio pyramidum a přechází do míchy.

Další motorické dráhy, extrapyramidové, začínají právě v kmeni na různých strukturách.

V kmeni (především v pontu) jsou nuclei pontis, přes něž prochází dráhy z mozkové kůry do mozečku.

Retikulární formace

Retikulární formace je vývojově velmi starý systém jader, který plní celou řadu důležitých funkcí. Jedná se o:

  • zajištění základních životních funkcí – v retikulární formace najdeme dýchací centra, centra regulace krevního tlaku. Neurony takzvaného ascendentního retikulárního aktivačního systému (ARAS) udržují kůru svým působením při vědomí.
  • řízení pohybu – především regulace svalového tonu a mimovolní motoriky
  • produkce speciálních neurotransmiterů jako je noradrenalin, serotonin, dopamin, acetylcholin či opiody
  • řízení autonomního nervového systému – retikulární formace řídí sympatikus a parasympatikus

Speciální jádra

Nucleus ruber
Jádro motorického systému, vystupuje z něj takzvaná rubrospinální dráha. Podílí se na hrubých pohybech a mimovolní motorice, spolupracuje také s mozečkem.
Substantia nigra
Jádro zapojené s bazálními ganglii. Produkuje pro ně dopamin a přenáší jejich vliv na retikulární formaci a tím na extrapyramidové dráhy.
Colliculus superior
Jádro, do kterého směřuje odbočka zrakové dráhy, přenáší na okohybné hlavové nervy informace ze zrakového nervu.
Colliculus inferior
Jádro, přes které prochází sluchová dráha od jader sluchového nervu do thalamu a do kůry.
         

Část 3. - Dráhy a struktury CNS

obsah