Jako bazální ganglia označujeme velká jádra v bazální části mozku, která se uplatňují hlavně při plánování a řízení pohybu.

Nucleus caudatus a putamen je označováno jako (corpus) striatum. Název je odvozen od pruhů (striae) šedé hmoty, které tato dvě jádra propojují skrze bílou hmotu capsula interna. Putamen spolu s globus pallidus tvoří nucleus lentiformis. Ventrální část striata je označována jako nucleus accumbens.

Funkčně k bazálním gangliím řadíme také mesencephalické jádro substantia nigra a část diencephala, nucleus substhalamicus.

Bazální ganglia můžeme dobře pozorovat na frontální a transversálních řezech. Především limcovitý tvat nucleus caudatus způsobí, že je na jednom řezu partné na více místech.

Zevně od putamen můžeme vidět výrazné claustrum, ploténku šedé hmoty s neznámou funkcí.

 

Bazální ganglia – trojrozměrný pohled

Bazální ganglia na řezech

Zapojení bazálních ganglií

Bazální ganglia jsou zapojena v okruhu s mozkovou kůrou a uplatňují se při výběru akcí – pomáhají určit, který z různých možných vzorců chování/pohybu se má použít. Nejlépe je tato problematika prozkoumána v souvislosti s motorikou. Bazální ganglia se podílí na učení se pohybovým vzorcům a regulují aktivitu motorické kůry tak, aby byly pohyby prováděny plynule a hladce.

Okruh bazálních ganglií vypadá zjednodušeně takto: kůra → bazální ganglia → thalamus → kůra. Tento okruh má dvě různé dráhy – přímou a nepřímou.

Striatum, kde se obě dráhy rozdělují, je pod vlivem dopaminu ze substantia nigra. Toto je jeden z regulačních prvků bazálních ganglií.

Dráhy bazálních ganglií

Bazální ganglia hrají také významnou roli v procesech učení, paměti nebo funkcích limbického systému. Tato problematika je mnohem méně prozkoumána a bude částečně nastíněna v dalších kapitolách.