3.9 Dráhy

Koncept drah byl již nastíněn v kapitole 1.4, kde byly popsány některé tzv. projekční dráhy. Nyní se podíváme na systém drah podrobněji.

Dráhy můžeme rozdělit do 4 typů:

  • projekční dráhy – typické dráhy, které propojují jednotlivé části CNS. Jejich systematický název obsahuje tractus, některé se však jmenují také fasciculus či lemniscus, jiné mají české triviální názvy;
  • asociační dráhy –  propojují různé korové oblasti mezi sebou, nejsou tak ostře vymezené jako předchozí typ a kromě jediné se jimi zabývat nebudeme. V názvu mají zpravidla fasciculus;
  • komisurální dráhy – dráhy propojující pravou a levou hemisféru, nejvýznamnější je corpus callosum, dále popisujeme comissura anterior a posterior;
  • okruhy – speciální typ drah, která jsou zapojeny do okruhu. Jejich začátek i konec je tak na stejném či podobném místě. Většinou se jedná o mozkovou kůru a okruh vede přes subkortikální struktury jako jsou bazální ganglia nebo thalamus.

Projekční dráhy

Základní informace

Při popisu dráhy vždy hovoříme o její projekci – tj. odkud kam vede – a o počtu neuronů, které ji tvoří. Systematický název odpovídá většinou průběhu, tj. kortikospinální dráha vede z kůry (cortex) do míchy (medula spinalis).

Projekční dráhy se dělí dle směru na:

  • sestupné (také descendetní, odstředivé, rostrokaudální, centrifugální), zpravidla motorické dráhy – vedou z mozkové kůry nebo z mozkového kmene do míchy k jádrům motorických nervů;
  • vzestupné (ascendentní, dostředivé, kaudorostrální či centripetální) dráhy, senzitivní či senzorické – vedou ze smyslových orgánů nebo od senzitivních receptorů přes míchu či kmen do thalamu a následně do kůry, některé odbočují do mozečku.
Opět připomínáme křížení drahMozek je vůči tělu zapojen kontralaterálně – levá hemisféra kontroluje pravou polovinu těla, pravá hemisféra levou. Ke křížení dochází zpravidla v mozkovém kmeni nebo v míše. Mozeček je naopak zapojen ipsilaterálně –  levý mozeček tedy kontroluje levou polovinu těla.

Motorické dráhy

Typicky se dělí do dvou systémů:

  • pyramidová dráha
  • extrapyramidové dráhy
Pyramidová dráha
Pyramidová dráha je triviální název používaný pro tractus corticospinalis a tractus corticonuclearis.

Kortikospinální dráha vychází z motorické kůry a směřuje k jádrům motorických míšních nervů. Je hlavní drahou volní motoriky – umožňuje tedy vědomé ovládání svalů. Jedná se o dvouneuronovou dráhu:

  1. neuron je pyramidová buňka motorické kůry
  2. neuron je míšní motoneuron.

Pyramidová dráha se kříží v místě zvaném decussation pyramidum, které je hranicí mozkového kmene a míchy.

Kortikonukleární dráha vede z motorické kůry k motorickým jádrům hlavových nervů a je zkřížená pouze částečně.

Extrapyramidové dráhy
Extrapyramidové dráhy zahrnují tr. reticulospinalis, vestibulospinalis a rubrospinalis. Tyto dráhy zajišťují jednak hrubé pohyby velkých svalů či svalových skupin, jednak automatickou, mimovolní motoriku (např. udržování vzpřímeného postoje) a s tím související regulaci svalového tonu. Podílejí se také na kontrole míšních reflexních oblouků.

Vycházejí z různých částí mozkového kmene:

  • tr. reticulospinalis z retikulární formace
  • tr. vestibulospinalis z vestibulárních (rovnovážných) jader
  • tr. rubrospinalisnucleus ruber

Končí také na neuronech motorických jader, po cestě se již dále nepřepojují.

Motoriké dráhy

Motoriké dráhy

Senzitivní dráhy

První neuron všech senzitivních drah je uložen v periferním nervovém systému v ganglion spinale. V něm jsou uloženy neurony, jejichž dendrity tvoří samotné senzitivní nervy. Všechny dráhy směřující do kůry prochází přes thalamus.

Dráha zadních provazců
Dráha zadních provazců (tr. spino-bulbo-thalamo-corticalis) je uložena v dorsální části míchy. Jedná se o 3 neuronovou dráhu, jak vyplývá z jejího systematického názvu:

  1. neuron je v ganglion spinale
  2. neuron je v bulbu (jiný název pro prodlouženou míchu) – nucleus gracilis a cuneatus
  3. neuron je v thalamu

Dráha končí v senzitivní kůře a vede hmat a propriocepci. Kříží se v mozkovém kmeni.

Spinothalamická dráha
Tr. spinothalamicus vede tzv. rychlou složku bolesti – např. bolest, když se píchneme špendlíkem do prstu – a rovněž teplo a chlad. Má 3 neurony:

  1. ganglion spinale
  2. v zadním míšním rohu
  3. v thalamu

Z něj pak směřuje do různých oblastí kůry. Kříží se v míše hned na úrovni příslušného segmentu.

Spinoretikulární dráha
Tr. spinoreticularis vede tzv. pomalou složku bolesti do retikulární formace. Má 2 neurony:

  1. ganglion spinale
  2. v zadním míšním rohu

Vzestupné dráhy

Vzestupné dráhy

Další dráhy vedou z míchy přímo do mozečku a slouží koordinaci motoriky. Nazývají se spinocerebellární dráhy.

Senzorické dráhy vedou informace ze smyslových orgánů – zrak, sluch, chuť a čich. Jsou popsány v kapitole smysly.

         

Část 3. - Dráhy a struktury CNS

obsah