7.4 Funkce mozečku

Stavba a vnitřní fungování mozečku bylo podrobně popsáno v kapitole 3.11.

Mozeček se významně uplatňuje jak v regulaci mimovolní motoriky, jak v plánování volních pohybů.

Funkční dělení mozečku

Funkční dělení mozečku neodpovídá úplně dělení anatomickému, což může být zdrojem nejasností:

Vestibulocerebellum neboli vestibulární mozeček je z fylogenetického hlediska nejstarší, proto bývá někdy nazýván archicerebellum. Anatomicky odpovídá lobus flocculonodularis, je úzce propojen s rovnovážným ústrojím a zajišťuje rovnováhu, udržení postoje a koordinuje pohyby očí.

Spinální mozeček neboli spinocerebellum (vývojový název paleocerebelleum) zahrnuje vermis a paravermální oblasti spolu s hemisférami lobus anterior. Dostává signály především z míchy a reguluje svalový tonus.

Konečně hemisféry lobus posterior jsou propojeny hlavně s mozkovou kůrou a podílejí se na plánování pohybu, z čehož plyne zřídka používaný název cerebrocerebellum. Častěji se užívá pojem vycházející z toho, že se tato část vyvinula ve fylogenezi jako poslední – neocerebellum.

Zapojení mozečku

Do mozečku vstupují dráhy ze tří hlavních zdrojů:

  1. z vestibulárního ústrojí
  2. z míchy
  3. z mozkové kůry

Mozeček příchozí signály zpracuje a integruje, výstup je pak realizován cestou mozečkových jader, přičemž každé části mozečku odpovídá jiné jádro. Pod vlivem mozečku jsou především struktury mozkového kmene zapojené do motoriky, ze kterých vystupují extrapyramidové dráhy (nucleus ruber, retikulární formace a vestibulární jádra) a dále motorická kůry, ze které vychází pyramidová dráha.

Mozeček má tak pod kontrolou celý motorický systém.

Části mozečeku a mozkový kmen

Části mozečku a mozkový kmen

Vestibulární mozeček

Z rovnovážného ústrojí (jednak přímo, jednak přepojením přes vestibulární jádra) přichází do vestibulárního mozečku informace o poloze těla v prostoru a případném pohybu.

Výstup je realizován cestou jádra nucleus fastigii a směřuje dvěma směry:

  • zpět k vestibulárním jádrům, z nichž vychází vestibulospinální dráha – tudy jsou ovlivňovány tzv. antigravitační svaly zodpovědné za udržení vzpřímeného postoje (svaly trupy, extenzory dolncíh končetin);
  • do retikulární formace, kde začíná retikulospinální dráha – tudy je zajištěno udržení správného svalového tonu
Vestibulární jádra jsou také prostřednitvím fasciculus longitudinalis medialis propojena s okohybnými nervy. Touto cestou se  mozeček podílí na regulaci pohybů očí v závislosti na poloze hlavy, což je pro udržení rovnováhy nezbytné.
Zapojení vestibulocerebella

Zapojení vestibulocerebella

Spinální mozeček

Z míchy přichází do spinálního mozečku spinocerebelární dráhy, které vedou z propriocepčních tělísek informace o napětí a poloze jednotlivých svalů. Rozlišujeme celkem 4 dráhy:

  • tractus spinocereballaris anterior + posterior - vedou informace z dolní poloviny těla
  • tractus spinocereballaris rostralis + tractus cuneocerebellaris (odbočka z dráhy zadních provazců) – vedou informace z horní poloviny těla

Výstup umožňuje více jáder – nucleus fastigii nuclei interpositii:

  • přes nucleus fastigii působí spinální mozeček stejně jako výše na retikulární formaci a tedy retikulospinální dráhy – tím je svalový tonus upravován v závislosti na došlých informacích, zároveň jsou pohyby modulovány vzhledem k poloze těla
  • přes nuclei interpositii řídí mozeček rubrospinální dráhu vycházející z nucleus ruber – ta je zodpovědná za kontrolu proximálních svalových skupin především horních končetin, což mu také umožňuje podílet se na koordinaci pohybů
Zapojení spinocerebella

Zapojení spinocerebella

Neocerebellum

Z téměř všech oblastí mozkové kůry přichází do neocerebella velké množství vláken. Ty jsou přepojovány na jádrech v pontu, dráha se proto nazývá tractus cortico-ponto-cerebellaris.

Výstupním jádrem neocerebella je nucleus dentatus. Z něj vede projekce:

  • do nucleus ruber, odkud směřují vlákna do olivy a následně zpět do mozečku – tzv. kontrolní mozečkový okruh
  • a především do thalamu a odtud do motorické kůry

Díky spojení s kůrou se může mozeček podílet na plánování pohybů a také učení se pohybům.

Zapojení neocerebella

Zapojení neocerebella

 

         

Část 7. - Motorika

obsah