5.4 Autonomní nervový systém

By admin in Nezařazené

Autonomní nervový systém představuje nezávislou součást PNS, která se podílí na inervaci hladké svaloviny cév, kůže a vnitřních orgánů a dále na řízení činnosti žláz a srdce. Nadřazená centra jsou v hypotalamu a retikulární formaci. ANS se skládá ze dvou protichůdných modalit – sympatiku, parasympatiku.

Autonomní, systematicky visceromotorická nervová vlákna vycházejí z jader uložených v míše nebo v mozkovém kmeni. Ve svém průběhu mají vmezeřeno autonomní ganglion, kde se přepojují. Rozlišujeme tedy pregangliová vlákna vystupující z neuronů v jádře a postgangliová vlákna z neuronů v gangliu. Pregangliová vlákna jsou myelinizovaná, postgangliová myelinovou pochvu postrádají.

Přehled základních charakteristik sympatiku a parasympatiku naleznete v tabulce.

Sympaticus Parasympaticus
Funkce “fight or flight” “rest or digest“
Ganglia v blízkosti páteře (ganglia trunci sympathici) v blízkosti orgánů (ggl. ciliare, pterygopalatinum…), pro n. vagus jsou samostatné gangliové buňky roztroušené ve stěnách orgánů
Tvoří jej míšní nervy ze segmentů C8-L3 hlavové nervy + míšní nervy ze segmentů S2-S4
K orgánům se dostává jako po přepojení v gangliu jako pleteně podél cév + větve v míšních nervech (rr. communicantes grisei) samostatné nervy a jejich větve, v gangliích se přepojují až v blízkosti orgánů
Neurotransmiter pregangliový Ach, postgangliový NA pregangliový i postgangliový Ach

Sympatikus

Funkce sympatiku
Sympatikus je tzv. „fight or flight“ systém, který optimalizuje vnitřní prostředí těla na co největší fyzický výkon – provádí dilataci cév na periferii, naopak snižuje průtok krve gastrointestinálním traktem, zvyšuje srdeční výdej, spouští pocení, vyplavuje adrenalin z dřeně nadledvin, rozšiřuje průdušky a zornice.

Je tvořen dvěma dlouhými nervovými kmeny ležícími podél páteře nazývanými truncus sympathicus, do jejichž průběhu jsou vmezeřena ganglia. Sympatická jádra jsou uložena v míše v postranních míšních rozích (nucleus intermediolateralis) v rozsahu C8-L3. Tato vlákna běží do sympatických ganglií ve formě tzv. rami communicantes albi, odtud se jich určitá část vrací zpět do příslušného míšního nervu coby rami communicantes grisei. Zbytek tvoří pleteně kolem cév, s nimiž se dostává k orgánům. To znamená, že některé části těla (typicky končetiny) mají sympatickou inervaci dvojí – jednak z pletení kolem cév a jednak z vláken v míšních nervech.

Parasympatikus

Funkce parasympatiku
Parasympatikus je označován jako „rest or digest“ systém a ve své podstatě působí jako antagonista sympatiku. Zpomaluje srdeční činnost, zužuje bronchy, aktivuje činnost trávicího systému včetně slinných žláz, zužuje zornice a zaostřuje zrak.

Má menší rozsah – zasahuje pouze do oblasti hlavy a trupu, končetiny parasympatickou inervaci nemají.

Hlavový parasympaticus představují 3 hlavové nervy a jejich ganglia:

  • n. oculomotorius pro ggl. ciliare v orbitě, z nejž je inervováno oko (m. ciliaris a m. sphincter pupillae)
  • n. facialis, který vydává 2 větve – n. petrosus major pro ggl. pterygopalatinum (slzní, patrové a nosní žlázky) a chorda tympani pro ggl. submandibulare (glandula submandibularis a sublingualis).
  • n. glossopharygeus - jeho větev n. petrosus minor pro ggl. oticum (glandula parotis, žlázky tváře)

Parasympaticus zbytku těla zajišťuje hlavně n. vagus, inervující orgány od krku až po 2/3 colon transversum (tzv. Cannon – Boehmův bod) a dále vlákna z postranních míšních rohů S2-S4 (tzv. sakrální parasympaticus) inervující zbytek trávicí trubice a orgány malé pánve.

Část 5. - Základy periferního nervového systému

obsah