Tepenné zásobení mozku zajišťují čtyři velké tepny: párové arteriae carotis internae a párové arteriae vertebrales. Arteriae vertebrales se spojují v nepárovou arteria basilaris. Větve obou zdrojových tepen vytvářejí tepenný Willisův okruh (circulus arteriosus cerebri), který je uložen v subarachnoideálním prostoru. Žilní odtok krve z mozku zajišťují mozkové žíly a žilní splavy.
Mozkové tepny
Z tepny zásobující mozek odstupují z Willisova okruhu. Podle toho, jestli zásobují korové nebo podkorové struktury, je můžeme rozdělit na centrální a korové tepny.
- a. cerebri anterior - obtáčí corpus callosum, zásobuje část frontálního lalok z mediální strany, gyrus cinguli a část mediální plochy parietálního laloku
- a. cerebri media - běží horizontálně a laterálně do sulcus lateralis a zásobuje inzulu a většinu laterálního povrchu hemisfér
- a. cerebri posterior – zásobuje na mediální plochu temporálního a okcipitálního laloku
Mezi předními mozkovými tepnami probíhá spojující a. communicans anterior, postranní a zadní tepny jsou propojené cestou aa. communicantes posterior.
Willisův okruh
- a. cerebri anterior - uzávěr vede k druhostranné obrně převážně dolní končetiny
- a. cerebri media – uzavření způsobí poruchu mimického svalstva (povislý koutek úst na kontralaterální straně) a k druhostranné obrně horní končetiny
- a. cerebri posterior – uzávěr vede k poruše vidění v druhostranném zrakovém poli
- centrální tepny – výsledkem jsou motorické příznaky (dráhy v capsula interna, bazální ganglia) či senzorické příznaky (thalamus)
Žilní odtok
Odtok krve z mozku zajišťují mozkové žíly. Z nich krev směřuje do žilních splavů, prostorů v tvrdé pleně, kterými odtéká do žilního systému.
Žíly můžeme rozdělit do dvou skupin – hluboké a povrchové. Hluboké mozkové žíly odvádějí krev z hlubokých částí hemisfér a mezimozku do vena magna cerebri. Nejvýznamnější je párová vena cerebri interna běžící nad stropem III. komory.
Povrchové mozkové žíly sbírají krev z mozkové kůry, tzv. infratentoriální žíly odvádějí krev z mozečku a mozkového kmene.
Krev ze všech mozkových žil se v konečném důsledku dostává do žilních splavů. Mezi povrchovými žilami a žilními splavy se nacházejí spojky, které prochází přes mozkové pleny – tzv. přemosťující žíly.
- krvácení do parenchymu – krvácivá centrální mozkový příhoda, příznaky záleží na příslušné tepně, jsou popsány v rámečku výše
- subarachnoideální krvácení – krvácení z tepen Willisova okruhu do mozkových cisteren
- subdurální krvácení – následek traumatu, krvácení z přemosťujících žil do subdurálního prostoru
- epidurální krvácení – následek traumatu, krvácení z meningeálních cév, způsobí odtržení dura mater od kosti
Hematoencefalická bariéra
Cévy se ze subarachnoideálního prostoru zabořují do nervové tkáně. Na úrovni kapilár tvoří hranici mezi nervovou tkání a lumen cévy pouze tři vrstvy, které označujeme jako hematoencefalickou bariéru.
- endotel kapilár – na rozdíl od jiných tkání neobsahuje fenstrace, ale je těsně spojen
- bazální membrána
- výběžky astrocytů, tzv. pedikly – ty pevně nasedají na membránu
Výsledné spojení je velmi pevné a jen málo propustné pro látky v krvi. Prostou difúzí prochází O2, CO2, H20 či etanol, glukóza a aminokyseliny využívají přenašečů. Oproti tomu makromolekuly včetně celé řady léků prostupují HEB velice špatně nebo vůbec. Bariéra tak chrání nervovou tkáň před infekčními agens, toxiny a narušením vnitřního prostředí.
Část 4. - Komory, cévy a pleny
obsah- 4.1 Mozkové pleny
- 4.2 Komorový systém
- 4.3 Cirkulace mozkomíšního moku
- 4.4 Cévní zásobení a hematoencefalická bariéra
- 4.5 TEST – Komory, cévy a pleny