4.4 Cévní zásobení a hematoencefalická bariéra

Tepenné zásobení mozku zajišťují čtyři velké tepny: párové arteriae carotis internae a párové arteriae vertebrales. Arteriae vertebrales se spojují v nepárovou arteria basilaris. Větve obou zdrojových tepen vytvářejí tepenný Willisův okruh (circulus arteriosus cerebri), který je uložen v subarachnoideálním prostoru. Žilní odtok krve z mozku zajišťují mozkové žíly a žilní splavy.

Mozkové tepny

Z tepny zásobující mozek odstupují z Willisova okruhu. Podle toho, jestli zásobují korové nebo podkorové struktury, je můžeme rozdělit na centrální a korové tepny.

Centrální (bazální) tepny
Arteriae centrales odstupují buď přímo z Willisova okruhu nebo z počátečních úseků korových tepen a zanořují se do spodiny mozku. Zásobují hluboko uložené struktury jako bazální ganglia, thalamus a dráhy v capsula interna.

Korové tepny
Korové tepny odstupují z okruhu. Řadíme mezi ně:

  • a. cerebri anterior - obtáčí corpus callosum, zásobuje část frontálního lalok z mediální strany, gyrus cinguli a část mediální plochy parietálního laloku
  • a. cerebri media - běží horizontálně a laterálně do sulcus lateralis a zásobuje inzulu a většinu laterálního povrchu hemisfér
  • a. cerebri posterior – zásobuje na mediální plochu temporálního a okcipitálního laloku

Mezi předními mozkovými tepnami probíhá spojující a. communicans anterior, postranní a zadní tepny jsou propojené cestou aa. communicantes posterior.

Willisův okruh

Willisův okruh

Cévní mozková příhoda
Cévní mozková příhoda je jednou z nejčastějších příčin smrti a invalidity. Dochází při ní ke krvácení z mozkové tepny nebo k jejímu uzávěru. V závislosti na tom, která tepna se uzavře nebo která zakrvácí, dojde k poranění jiné části mozku a tedy se liší příznaky:

  • a. cerebri anterior - uzávěr vede k druhostranné obrně převážně dolní končetiny
  • a. cerebri media – uzavření způsobí poruchu mimického svalstva (povislý koutek úst na kontralaterální straně) a k druhostranné obrně horní končetiny
  • a. cerebri posterior – uzávěr vede k poruše vidění v druhostranném zrakovém poli
  • centrální tepny – výsledkem jsou motorické příznaky (dráhy v capsula interna, bazální ganglia) či senzorické příznaky (thalamus)

Žilní odtok

Odtok krve z mozku zajišťují mozkové žíly. Z nich krev směřuje do žilních splavů, prostorů v tvrdé pleně, kterými odtéká do žilního systému.

Mozkové žíly

Žíly můžeme rozdělit do dvou skupin – hluboké a povrchové. Hluboké mozkové žíly odvádějí krev z hlubokých částí hemisfér a mezimozku do vena magna cerebri. Nejvýznamnější je párová vena cerebri interna běžící nad stropem III. komory.

Povrchové mozkové žíly sbírají krev z mozkové kůry, tzv. infratentoriální žíly odvádějí krev z mozečku a mozkového kmene.

Krev ze všech mozkových žil se v konečném důsledku dostává do žilních splavů. Mezi povrchovými žilami a žilními splavy se nacházejí spojky, které prochází přes mozkové pleny – tzv. přemosťující žíly.

Žilní splavy
Žilní splavy jsou prostory v tvrdé pleně mozkové. Jejich stěnu tvoří endotel, dura mater a její vazivo. Přijímají krev nejen z mozku, ale i z lebních kostí a mozkových plen. Větší část krve se slévá do v. jugularis interna, menší část předávají mimolebním žilám pomocí tzv. venae emissariae skrz lebeční kosti.
Nitrolebeční krvácení
Dojde-li ke krvácení z některé z tepen, které zásobují mozek, je důležité, do kterého z prostorů se tak stane.

  • krvácení do parenchymu – krvácivá centrální mozkový příhoda, příznaky záleží na příslušné tepně, jsou popsány v rámečku výše
  • subarachnoideální krvácení – krvácení z tepen Willisova okruhu do mozkových cisteren
  • subdurální krvácení – následek traumatu, krvácení z přemosťujících žil do subdurálního prostoru
  • epidurální krvácení – následek traumatu, krvácení z meningeálních cév, způsobí odtržení dura mater od kosti

Hematoencefalická bariéra

Cévy se ze subarachnoideálního prostoru zabořují do nervové tkáně. Na úrovni kapilár tvoří hranici mezi nervovou tkání a lumen cévy pouze tři vrstvy, které označujeme jako hematoencefalickou bariéru.

Stavba hematoencefalické bariéry

  • endotel kapilár – na rozdíl od jiných tkání neobsahuje fenstrace, ale je těsně spojen
  • bazální membrána
  • výběžky astrocytů, tzv. pedikly – ty pevně nasedají na membránu

Výsledné spojení je velmi pevné a jen málo propustné pro látky v krvi. Prostou difúzí prochází O2, CO2, H20 či etanol, glukóza a aminokyseliny využívají přenašečů. Oproti tomu makromolekuly včetně celé řady léků prostupují HEB velice špatně nebo vůbec. Bariéra tak chrání nervovou tkáň před infekčními agens, toxiny a narušením vnitřního prostředí.

         

Část 4. - Komory, cévy a pleny

obsah