Centrální nervová soustava je základním řídicím systémem organizmu. Velmi zjednodušeně funguje ve 3 krocích:
- vnímání – příjem informací z těla a okolí skrze smysly.
- zpracování informací – od jednoduchých operací jako jsou míšní reflexy po myšlení, paměť a vybavování z paměti, rozpoznávání apod.;
- reakce – ovládání svalů (motorika), specializovaných svalů (řeč) a vnitřních orgánů (autonomní systém).
Základní pojmy
Centrální nervová soustava (CNS) se skládá z mozku a míchy. Mozek dále dělíme na:
- mozkový kmen
- mozeček
- mezimozek
- bazální ganglia
- mozkovou kůru
S ostatními orgány i s okolním světem je CNS propojeno především prostřednictvím periferní nervové soustavy (PNS). Ta je tvořena míšními nervy, které vystupují z míchy a dále se větví do celého těla a hlavovými nervy, které vystupují především z kmene.
Autonomní nervová soustava (ANS) ovládá hladké svaly (např. trávicí trakt či stěna cév) a žlázy. Rozdělujeme ji na:
- sympatikus – převažuje při aktivitě, připravuje tělo na výkon, zrychluje srdce, rozšiřuje průdušky, spouští pocení a tlumí trávicí systém;
- parasympatikus – převažuje v klidu, při odpočinku a trávení, zpomaluje srdce.
Nervová tkáň
Nervová tkáň je tvořena dvěma základními typy buněk – neurony a glie. Neurony jsou specializované na přenos a zpracování signálu, glie jim zajišťují podporu. Podrobněji bude nervová tkáň popsána dále, zde se zaměříme na dva základní typy nervové tkáně – šedou a bílou hmotu.
Neuron je buňka tvořená tělem a zpravidla jedním dlouhým výběžkem – axonem. Těla neuronů nejsou po CNS náhodně rozházena, nalezneme je buďto na povrchu kůry anebo seskupené v tzv. jádrech. Tyto oblasti označujeme jako šedou hmotu. Svazky axonů, které mezi nimi prochází se označují jako dráhy nebo obecně bílá hmota.
V PNS tvoří svazky axonů nervy. Nakupeniny neuronů označujeme jako ganglia.
Popis struktur CNS
Části centrálního nervového systému
Kmen se dělí na tři části – prodlouženou míchu, most a mesencephalon.
Na povrchu mozku je uložena mozková kůra, v hloubce nalezneme mezimozek, bazální ganglia.
Na řezech mozkem jsou výrazně vidět dvě další struktury:
- corpus callosum – tzv. komisura, velké množství nervových vláken, která slouží k propojení obou hemisfér
- capsula interna – skupina nervových vláken mezi thalamem a bazálními ganglii. Tudy vedou dráhy do a z mozkové kůry.
Komory, cévy a obaly
Mozek je uložen v lební dutině, mícha v páteřním kanálu, což měkkým strukturám nervové tkáně zajišťuje mechanickou ochranu. Kromě toho jsou obaleny několika vrstvami vazivových obalů – mozkových, resp. míšních plen. V mozku, mozkovém kmeni i míše se nachází dutiny (komory) vyplněné speciální tekutinou (mozkomíšní mok). Ten se nachází také v jednom z prostorů mezi plenami.
Cévní zásobení mozku je zajištěnou především dvěma cestami – arteria carotis interna a arteria vertebralis. Jejich větve se na lební bazi spojují v tzv. Willisův okruh. Mozek je poměrně dobře izolovaná tkáň – hematoencefalická bariéra mezi krevním kompartmentem a nervovou tkání je propustná pouze pro některé látky.