8.5 Hippokampální formace, amygdala a nucleus accumbens

Mezi nejdůležitější struktury limbického systému patří hipokampální formace a amygdala. Ty jsou složitým systémem drah propojeny s různými oblastmi CNS a plní rozmanitou řadu funkcí.

Hipokampální formace

Hipokampální formace je vývojově stará oblast kůry v hloubce temporálního laloku, která hraje zásadní význam v procesu ukládání informací do paměti.

Stavba hipokampu
Můžeme jej rozdělit na samotný hippocampussubiculum a gyrus dentatusJak bylo zmíněno, kůra hipokampu má pouze 3 vrstvy, zásadní je ta, která obsahuje pyramidové buňky. Jedná se o buňky nejvíce citlivé na nedostatek kyslíku či živin a proto atrofie hipokampu bývá jednou z prvních, kterou můžeme pozorovat.

Hipokampus je propojen s kůrou a s retikulární formací. Hlavní výstupní drahou je fornix – klenutá struktura makroskopicky patrná na mozku, která probíhá pod corpus callosum podél 3. komory a končí v hypothalamu, thalamu a septu. Oba hipokampy jsou také přes fornix propojené mezi sebou.

Funkce hipokampu

Hipokampus hraje pravděpodobně roli v regulaci hypothalamu a ANS, ačkoli přesný mechanismus je neznámý.

Paměť
Lépe prozkoumaná je role hipokampu při ukládání informací do paměti. Bylo prokázáno, že hipokampus je nezbytný při zapamatovávání si nových faktů a při prostorové orientaci. K tomu je nezbytná modulace glutamátových NMDA receptorů v procesu zvaném long-term potentiation (LTP).

Amygdala

Amygdala je speciální jádro uložené v pólu temporálního laloku. Právě zde dostávají pravděpodobně informace emoční zabarvení, amygdala se významně uplatňuje například při pocitu strachu či agresi.

K amygdale přichází podněty z čichového ústrojí, z mozkového kmene i z oblastí kůry. Hlavním výstup směřuje do hypothalamu a přes něj do mozkového kmene.

Amygdala je pravděpodobně zásadní strukturou limbického systému zodpovědnou za regulaci autonomních pochodů, především v odpovědi na strach, kontrole přijmu potravy, sexuálního chování apod.

Nucleus accumbens

Nucleus accumbens je ve své podstatě ventrální část striata, která je zapojená do limbického systému. Stejně jako striatum samo dostává vlákna z kůry (v tomto případě z kůry limbického systému) a působí na ventrální pallidum. Okruh se uzavírá přes thalamus zpět do limbického systému. Podílí se na fungování pracovní paměti a také na mechanismu odměny – signál z nucleus accumbens stimuluje kůru k tomu, aby dané jednání opakovala.

Také nucleus accumbens dostává dopaminergní projekci, na místo ze substantia nigra však k němu přichází z jiného místa v mesencephalu – oblasti zvané area tegmentalis ventralis.

Závislost
Vyplavení dopaminu z area tegmentalis ventralis může vyvolat celá řada stimulů. Aktivátory tohoto systému jsou obecně pozitivní podněty – úspěch, dobré jídlo, čokoláda, káva či orgasmus. Velmi silnými aktivátory jsou drogy – alkohol, nikotin, kokain nebo heroin. To je podkladem psychické složky drogové závislosti.

Část 8. - Integrace I - emoce a vegetativní systém

obsah