1.1 Úvod

Centrální nervová soustava je základním řídicím systémem organizmu. Velmi zjednodušeně funguje ve 3 krocích:

  1. vnímání – příjem informací z těla a okolí skrze smysly.
  2. zpracování informací – od jednoduchých operací jako jsou míšní reflexy po myšlení, paměť a vybavování z paměti, rozpoznávání apod.;
  3. reakce – ovládání svalů (motorika), specializovaných svalů (řeč) a vnitřních orgánů (autonomní systém).

Základní pojmy

Centrální nervová soustava (CNS) se skládá z mozku a míchy. Mozek dále dělíme na:

  • mozkový kmen
  • mozeček
  • mezimozek
  • bazální ganglia
  • mozkovou kůru

S ostatními orgány i s okolním světem je CNS propojeno především prostřednictvím periferní nervové soustavy (PNS). Ta je tvořena míšními nervy, které vystupují z míchy a dále se větví do celého těla a hlavovými nervy, které vystupují především z kmene.

Autonomní nervová soustava (ANS) ovládá hladké svaly (např. trávicí trakt či stěna cév) a žlázy. Rozdělujeme ji na:

  • sympatikus – převažuje při aktivitě, připravuje tělo na výkon, zrychluje srdce, rozšiřuje průdušky, spouští pocení a tlumí trávicí systém;
  • parasympatikus – převažuje v klidu, při odpočinku a trávení, zpomaluje srdce.

Nervová tkáň

Nervová tkáň je tvořena dvěma základními typy buněk – neurony a glie. Neurony jsou specializované na přenos a zpracování signálu, glie jim zajišťují podporu. Podrobněji bude nervová tkáň popsána dále, zde se zaměříme na dva základní typy nervové tkáně – šedou a bílou hmotu.

Neuron je buňka tvořená tělem a zpravidla jedním dlouhým výběžkem – axonem. Těla neuronů nejsou po CNS náhodně rozházena, nalezneme je buďto na povrchu kůry anebo seskupené v tzv. jádrech. Tyto oblasti označujeme jako šedou hmotu. Svazky axonů, které mezi nimi prochází se označují jako dráhy nebo obecně bílá hmota.

V PNS tvoří svazky axonů nervy. Nakupeniny neuronů označujeme jako ganglia.


Popis struktur CNS

Části centrálního nervového systému

Mícha
Mícha vystupuje z mozku kaudálním směrem a je tvořena segmenty, z nichž vycházejí míšní nervy. V každém segmentu se nacházejí jádra, mezi sebou a především se zbytkem CNS jsou propojeny pomocí vzestupných a sestupných drah.
Kmen
Kmen navazuje na míchu. Vystupují z něj hlavové nervy, skrz procházejí dráhy z a do míchy. Obsahuje jádra hlavových nervů a retikulární formaci – centrum základních životních funkcí.

Kmen se dělí na tři části – prodlouženou míchu, most a mesencephalon.

Mozeček
Mozeček je propojen s mozkovým kmenem a podílí se především na koordinaci pohybů a udržování rovnováhy. Obsahuje bílou hmotu s jádry a na povrchu mozečkovou kůru.

Na povrchu mozku je uložena mozková kůra, v hloubce nalezneme mezimozek, bazální ganglia.

Mezimozek
Mezimozek se dělí se na thalamus a hypothalamus. Thalamus je složen z velkého množství jader, do nichž přicházejí vzestupné dráhy a z nichž pokračují dále do mozkové kůry. Hypothalamus je centrem autonomního nervového systému.
Bazální ganglia
Bazální ganglia jsou speciální jádra, která jsou propojena s kůrou a thalamem a podílí se např. na regulaci motoriky.
Mozková kůra
Mozková kůra je nejvyšší oddíl CNS. Pokrývá povrch mozkových hemisfér. Dělí se do funkčních oblastí a je centrem vědomí, paměti, myšlení a celé řady funkcí.

Na řezech mozkem jsou výrazně vidět dvě další struktury:

  • corpus callosum – tzv. komisura, velké množství nervových vláken, která slouží k propojení obou hemisfér
  • capsula interna – skupina nervových vláken mezi thalamem a bazálními ganglii. Tudy vedou dráhy do a z mozkové kůry.

Komory, cévy a obaly

Mozek je uložen v lební dutině, mícha v páteřním kanálu, což měkkým strukturám nervové tkáně zajišťuje mechanickou ochranu. Kromě toho jsou obaleny několika vrstvami vazivových obalů – mozkových, resp. míšních plen. V mozku, mozkovém kmeni i míše se nachází dutiny (komory) vyplněné speciální tekutinou (mozkomíšní mok). Ten se nachází také v jednom z prostorů mezi plenami.

Cévní zásobení mozku je zajištěnou především dvěma cestami – arteria carotis internaarteria vertebralis. Jejich větve se na lební bazi spojují v tzv. Willisův okruh. Mozek je poměrně dobře izolovaná tkáň – hematoencefalická bariéra mezi krevním kompartmentem a nervovou tkání je propustná pouze pro některé látky.

Část 1. - Základy

obsah