Mícha je tvořena 31 segmenty, z nichž z každého vychází jeden pár míšních nervů. Je uložena v páteřním kanálu. Protože je kratší než páteř, dochází směrem kaudálním k posunu, kdy příslušné míšní nervy nejdříve směřují dolů páteřním kanálem a teprve u „svého“ obratle vystupují ven. Tento posun, důležitý v neurologické diagnostice míšních poranění, ilustruje Chipaultovo pravidlo.
Na průřezu vidíme uprostřed centrální kanál, kolem šedou hmotu ve tvaru motýla a na povrchu provazce bílé hmoty. Vystupující míšní nerv má dva kořeny – přední a zadní.
V šedé hmotě popisujeme:
- přední roh, kde jsou uloženy tzv. motoneurony – těla neuronů motorických nervů
- postranní roh, kde jsou jádra sympatického autonomního systému
- zadní roh, kde se nachází neurony senzitivních drah
Bílou hmotu tvoří sestupné a vzestupné dráhy zobrazené na obrázku a popsané v kapitole 3.12. Bílá hmota vytváří provazce:
- přední provazce - vedou motorické dráhy a dráhy bolesti
- postranní provazce – taktéž motorické dráhy (hlavně pyramidová dráha) a dráhy bolesti
- zadní provazce – dělíme do dvou svazků (fasciculus gracilis a fasciculus cuneatus), je tvořena senzitivní drahou zadních provazců
Těla motorických nervů se nazývají jádra, patří proto do centrálního nervového systému. Jejich axony vystupující z míchy tvoří periferní míšní nervy. Z toho důvodu se někdy i motoneuron v míše označuje jako periferní. Na základě toho pak popisujeme 1. neuron pyramidové dráhy v motorické kůře jako centrální motoneuron.
Těla senzitivních nervů jsou uložena v spinálních gangliích a jsou tedy nepochybně součástí periferního nervového systému. Jejich dendrity (ne axony!) tvoří senzitivní nerv, jejich axony směřují do míchy a končí na 2. neuronu senzitivní dráhy (v míše nebo až v mozkovém kmeni).